< Petr Fidelius – Řeč komunistické moci >
Ediční poznámka a soupis pramenů Petr Fidelius. Slovníček citovaných autorů Robert Krumphanzl. Typografie Vladimír Nárožník.
Edice Paprsek, sv. 2, 1. vydání 1997 [v knize uvedeno vročení 1998], 224 strany, 115 x 190 mm, 198 Kč, ISBN 80-86138-03-8, dotisk 1. vydání 2002, 348 Kč.
Autorizované knižní vydání tří studií věnovaných sémantickému rozboru jazyka komunistické propagandy sedmdesátých a osmdesátých let, zvláště úvodníků Rudého práva a projevů tzv. stranických činitelů: Lid, demokracie, socialismus (1978), Pohádka o Stalinovi (1980) a Zrcadlo komunistické řeči (1989). První dvě studie byly původně publikovány v samostatných samizdatových edicích, později byly pojaty do neautorizovaného exilového vydání autorových prací v souboru Jazyk a moc (Mnichov, Arkýř 1983), který vyšel také ve francouzské verzi (v překladu Eriky Abramsové a s předmluvou André Glucksmanna), roku 1986 pod názvem L'esprit post-totalitaire (Paříž, Bernard Grasset).
"Úvodníky Rudého práva nastolovaly otázku komunistické řeči jako předmět reflexe aktuální životní zkušenosti. Jakou funkci tu jazyk vlastně plní? ... O čem se tu vlastně mluví? Mluví se tu vůbec o něčem? Dávají všechny ty - mnohdy tak bizarní - jazykové projevy, jež přináší Rudé právo, nějaký smysl?" píše Petr Fidelius v předmluvě. "Brzy jsem zjistil, že v komunistické řeči vládne jakýsi řád, že je to opravdu řeč o nějakém světě, byť to byl svět 'imaginární', tedy určitý ideologický obraz světa. A tak jsem začal zkoumat obsah základních pojmů, o něž se tato řeč opírá, vzájemné vztahy mezi nimi, její 'stavební principy'." Doplněno Slovníčkem citovaných propagandistů.
Petr Fidelius je jméno autorského subjektu, který se zrodil roku 1978 na I. stomatologické klinice v Praze na Karlově (Kateřinská ulice č. 32), kde jeho fyzický nositel, Karel Palek (nar. 15. 12. 1948), pracoval tehdy v kotelně jako topič a dovršoval právě třicátý rok svého věku. Nyní, na podzim 1997, je tedy Fidelius přesně 19 let stár. Fideliovy texty se objevovaly především v Kritickém sborníku (od prvního samizdatového ročníku 1981) a potom porůznu v českých exilových časopisech (Svědectví, Listy), v britské Salisbury Review, ve francouzských revuích Esprit, Commentaire, po převratu 1989 mj. v Literárních novinách a v Souvislostech.
