Josef Serinek – Jan  Tesař

Česká cikánská rapsodie

I.–III. svazek


2016, 1. vydání

Naše cena: 1039 Kč
Běžná cena: 1299 Kč



Vzpomínky Josefa Serinka, proslulého „Černého partyzána“, zaznamenal Jan Tesař v letech 1963–1964. K rukopisu se po čtyřiceti letech vrátil, připravil jej k vydání a vystavil kritickému zkoumání. Rozsáhlá komentovaná edice je dovršením práce Jana Tesaře věnované dějinám českého partyzánského hnutí za 2. světové války. Autor se v ní snaží inspirovat diskusi o možnostech dokumentovat aktivity, které se odehrály v konspiraci, a také šíře o problému kolektivní paměti jako rozhodujícím činiteli vytvářejícím a udržujícím národ. 
 
První svazek obsahuje vzpomínky Josefa Serinka (1900–1974), rozčleněné do 18 kapitol a doplněné epilogem Jana Tesaře a dokumentárními přílohami. V prvních dvou kapitolách se Serinek vrací k událostem 1. světové války. Uvádí, že jako šestnáctiletý byl odveden a vzápětí dezertoval – zde jeho první zkušenost se životem v lesní ilegalitě, ale také zcizující zkušenost ve vztahu k vládnoucí moci. Třetí a čtvrtá část zahrnuje období první republiky (Serinek žil na území Sudet) a vypovídá mimo jiné o tom, jak se formovalo Serinkovo sociální, ale i vlastenecké cítění. V další části líčí události roku 1942, kdy byl i se svou rodinou kvůli svému romskému původu deportován do tábora v Letech, z nějž zanedlouho poté uprchl. Několik desítek jeho příbuzných v příštích měsících zahynulo v Osvětimi. Následují kapitoly o Serinkově dramatickém pronásledování a zároveň snaze najít spojence v záměru bojovat aktivně proti nacistům, která trvala až do léta 1943, kdy se mu povedlo spojit s formující se odbojovou skupinou kolem prof. Josefa Grni a kpt. Karla Štainera-Veselého na Vysočině a postupně začíná vytvářet vlastní lesní oddíl, jak z českých partyzánů, tak z ruských uprchlíků.

 

Druhý svazek tvoří podrobné Tesařovy Komentáře ke vzpomínkám Josefa Serinka, které jsou výsledkem více než desetiletého podrobného studia.

 

Závěrečný, třetí svazek edice obsahuje kromě oddílu Map, tabulek a diagramů k partyzánskému odboji na Vysočině především shrnující několikadílnou studii nazvanou Serinkovské inspirace, v níž se zabývá mj. metodologickými východisky záznamu a studia pramenů, místem Josefa Serinka v dějinách čs. Odboje, či otázkami, proč se v českých zemích během 2. sv. války partyzánské hnutí neprosadilo výrazněji a proč bylo tak snadno ovládnuto Sověty. Edicí České cikánské rapsodie se Jan Tesař pokusil splatit „dluh nejen vůči Serinkovi“. Zároveň pro něho byla příležitostí, aby „vyjádřil svůj poslední názor o tragickém vyústění té etapy československých dějin, jíž je Druhý odboj“.

 

Obsah knihy ve formátu pdf:

I. svazek,

II. svazek,

III. svazek.

 

Záznam presentace knihy v Moravském zemském muzeu 21. 10. 2016 ke shlédnutí zde.


Josef Serinek / Jan Tesař – Česká cikánská rapsodie 

I. Vzpomínky Josefa Serinka / Jan Tesař, Místo epilogu / Rozhovor s Josefem Ondrou / Dokumenty

508 stran, ISBN 978-80-87256-84-8, 165 x 220 mm, pevná vazba

II. Komentáře ke vzpomínkám Josefa Serinka

640 stran, ISBN 978-80-87256-85-5, 165 x 220 mm, pevná vazba

III. Mapy, tabulky, diagramy – partyzáni na Vysočině / Jan Tesař, Serinkovské inspirace

212 stran, ISBN 978-80-7474-171-5, 165 x 220 mm, pevná vazba

ISBN 978-80-87256-86-2 (soubor)

 

Josef SERINEK (25. února 1900 v Bolevci u Plzně – 14. června 1974 ve Svitavách) patřil mezi významné účastníky československého domácího odboje za 2. světové války, byl jedním z prvních českých partyzánů a organizátorů tohoto hnutí na západ od moravsko-slovenského pomezí. Vybudoval zde rozsáhlou síť spojek, získal řadu pomocníků, zorganizoval a vybudoval úkryty v lesích a u českých vlastenců na Českomoravské vrchovině. Věnoval se též výchově mladých Čechů, kteří se připojili k partyzánům, a učil je životu v ilegalitě.

 

Jan TESAŘ (* 1933 ve Skutči), historik. Před ukončením studia historie na FF UK byl v roce 1956 přijat jako vědecký pracovník do Vojenského historického ústavu. Odtud byl po dvou letech z politických důvodů propuštěn. Poté krátce pracoval v muzeu v Pardubicích a v roce 1961 byl zpátky přijat do VHÚ, odkud je znovu donucen odejít krátce po invazi v srpnu 1968. Díky Josefu Mackovi je pak přijat do Historického ústavu ČSAV. Ne nadlouho, v září 1969 byl zatčen. Po 13 měsících strávených ve vazbě byl bez soudu propuštěn a opět se zapojil do odporu proti husákovské konsolidaci. Znovu byl zatčen v roce 1971, z vězení se vrátil v říjnu 1976. Poté patřil mezi signatáře Charty 77 a inicioval vznik Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V květnu 1979 byl znovu zatčen a posléze přijal nabídku k vystěhování (1980), žil nejprve v Německu, později ve Francii. Kromě účasti v několika publikacích věnovaných zvláště českému partyzánskému hnutí a odboji ve 2. světové válce knižně vydal: Diagnosi 301.7 (italsky 1980, rozšířeno a doplněno jako Zamlčená diagnóza, Triáda 2003), Sme autentickí dedičia (1995), Mnichovský komplexJeho příčiny a důsledky (2000) a Traktát o „záchraně národa“. Texty z let 1967–1969 o začátku německé okupace (Triáda 2006).


Ohlasy:

Pape, Markus: Vyšla třídílná biografie Josefa Serinka z pera českého historika Jana Tesaře Romea.cz, 21. 10. 2016 ■ Česko-německý fond budoucnosti: Projekt měsíce října ■ Pape, Markus: Three-volume biography of Czechoslovak Romani partisan, decades in the making, has been published Romea.cz, 2. 11. 2016 ■ Mašová, Lenka: Obsáhlé dílo připomíná Černého partyzána. Žďárský deník roč. 13, 18. 11. 2016, s. 2. (Online internetová verze: Historik shrnul své bádání o partyzánském odboji na Vysočině) ■ Vyšly vzpomínky romského partyzána na 2. světovou válku Jihlavské listy, 2016, 22. 11., s. 3 ■ Pape, Markus: Sám proti všem: vzpomínky Josefa Serinka. www.a2larm.cz, 24. 11. 2016 ■ Slačálek, Ondřej: Dialog se vzpomínkami partyzána Nový prostor, 2016, č. 488, 25. 11., s. 20–22 ■ "Černý partyzán" Josef Serinek Romano voďi roč. 13, 2016, č. 11, 28. 11., s. 19 ■ Gübelová, Michaela: V Brně se uskutečnila... Xantypa roč. 22, 2016, č. 11, 29. 11., s. 124 ■ Zídek, Petr: Epos o černém partyzánovi Lidové noviny roč. 29, 2016, č. 282, 3. 12., příloha Orientace, s. X/28 ■ Špirit, Michael: Publikace Česká cikánská rapsodie... Institut pro studium literatury, 7. 12. 2016 ■ Pape, Markus: Recenze České cikánské rapsodie: Genocida Romů a druhý odboj z pohledu historika Jana Tesaře Romea.cz, 7. 12. 2016 ■ Jurman, Hynek: Česká cikánská rapsodie vzpomíná na život partyzánů bez příkras Vysočina roč. 56, 2016, č. 49, 8. 12., s. 1 a 5  ■ Soukupová, Jana: Romský partyzán i Německý dům MF DNES Brno a jižní Morava, 2016, 16. 12. ■ Zelníčková, Ilona: V lesích Žďárska bojoval Černý partyzán. Jeho osud vylíčí nová kniha. iDnes.cz, 21. 12. 2016 ■ Slačálek, Ondřej: Kulturní zážitky roku 2016 Novinky.cz, 2. 1. 2017 ■ Pape, Markus: Romský hrdina v protektorátu A2 roč. 13, 2017, č. 1, 4. 1., s. 3 ■ Andělová, Kristina, Metelec Matěj: Anketa: Non-fiction 2016 www.a2larm.cz, 26. 12. 2016 ■ Ort, Jakub: Romský partyzán vypráví československý příběh jinak, než ho chceme znát. Radio Wave, 10. 1. 2017, též: Protestant roč. 28, 2017, č. 1, s. 5 a 6 ■ Jurman, Hynek: Vyšla Česká cikánská rapsodie Bystřicko roč. 12, 2017, leden, s. 9 ■ Cikánská rapsodie "černého partyzána" je příběhem statečnosti ČT24, 15. 1. 2017 ■ Klukan, Petr: Příběh romského partyzána na Vysočině, Jihlavské listy 24. 1. 2017, s. 12 ■ Šimsová, Milena: Romským partyzánem na Vysočině, Protestant 28, 2017, č. 1 ■ Stehlíková, Monika: Událost roku 2016. Anketa Revolveru RR NOVINY, 2017, 9. 3., s. 4 ■ Kosák, Michal: Událost roku 2016. Anketa Revolveru RR NOVINY, 2017, 9. 3., s. 8 ■ Špirit, Michael: Událost roku 2016. Anketa Revolveru RR NOVINY, 2017, 9. 3., s. 8 ■ Šebek, Vladimír: Událost roku 2016. Anketa Revolveru RR NOVINY, 2017, 9. 3., s. 10  ■ Drda, Adam: Událost roku 2016. Anketa Revolveru RR NOVINY, 2017, 9. 3., s. 11 ■ Vlasák, Zbyněk: S kritikou musíte počítat. Petr Koura o Bohémě, Janu Tesařovi a potápkách, Novinky.cz, 10. 3. 2017 ■ (-red-): Partyzán a historik Existence, 2017, č. 1 (43), s. 39 ■ Latislav, Radek: K černému partyzánovi vzhlíželi Východní Čechy, 2017, 5. 5., s. 21 ■ Šustrová, Radka: Strhující vzpoura Dějiny a současnost roč. 39, 2017, č. 5, květen, s. 46 ■


edice Delfín

Graficky upravil Jakub Troják

kategorie: historie

poznámka: Vydání knihy podpořily Ministerstvo kultury ČR, Česko-německý fond budoucnosti, Nadační fond obětem holocaustu a město Svitavy.



...zpět do katalogu...