Nakladatelství Triáda vzniklo v roce 1994. Založili je Lucie Medková, Robert Krumphanzl a Václav Vokolek (v současné době jsou majiteli nakladatelství Robert Krumphanzl a Lucie Medková). První kniha, básnická sbírka Přepadání od Jaromíra Zelenky, vyšla na počátku roku 1995 (s vročením 1994).

 

Chtěli jsme vydávat kvalitní knihy ve třech edicích – v edici beletrie, esejistiky a v edici, která by přinášela prameny ze starší světové i české literatury. Z této představy se uskutečňuje vlastně všechno, i když pochopitelně v trochu jiné podobě. Snažíme se nakladatelství budovat jako řadu knih vzájemně diskutujících, často samozřejmě nenápadně, a doplňujících se.

Na začátku, v roce 1994, se ještě dalo stavět na snaze (o tu šlo spíše než o program) zaplňovat mezery v překladové i původní produkci, stejně jako „objevovat“ pozapomenuté či, jak se tehdy říkalo, neprávem opomíjené autory. Díky tomu vyšly například Rozanovovy Spadané listy, Kandinského spis O duchovnosti v umění či Curtiova Evropská literatura a latinský středověk. U děl českých autorů pak situace v období nedlouho po listopadovém převratu nabízela možnost soustředit se na kvalitní tituly, které se ocitly na okraji všech tehdy poměrně vyhroceně vnímaných větví stále ještě rozdělené české literatury (Kameník, Zelenka, Vokolek, Moštěk, Neuwirth).

 

Původní východisko, vydávat knihy, které jsou kvalitní, a přitom je nikdo jiný vydat nechce či mají s vydáním potíže (jako například vzpomínky romské aktivistky Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, připravené k vydání Milenou Hübschmannovou, soubor saamijských pověstí a pohádek etnografa Václava Marka či objevitelská monumentální kniha Böhmische Dörfer Jürgena Serkeho o českých spisovatelích německého jazyka), se s postupem let proměnilo.
 

Při snaze o jistou úroveň, která však často znamenala spíše sázení na jistotu, už vzhledem k riziku, že každý další vydaný titul může být poslední knihou vydanou Triádou, se činnost čím dál víc zaměřovala k náročným titulům, ať rozsahem či edičním zpracováním. Úměrně s tím tehdy narůstaly vydavatelské potíže s touto náročností spojené. Mezitím se pozvolna začalo stávat zřetelnějším, k jakým dílům české prózy a poezie a na které autory se Triáda chce ve svém vydavatelském počínání soustředit.
Kritériem zůstala kvalita vydávaných titulů i jejich zpracování redakčního a grafického.

 

Obava o možný rychlý konec podniku, mimochodem stále reálná, avšak dosud překonávaná úsilím a vytrvalostí, vedla k většímu důrazu na jednotlivý vydávaný titul a znamenala menší snahu o koncepční stavbu z hlediska edic. A vedla paradoxně i k lhostejnosti, pokud jde o efektnost vydávaných knih a soupeření o „úlovky“. S čímž možná souvisí i to, že za posledních patnáct let se hodně proměnilo nejen vnímání toho, co je okrajové, ale změnilo se i samo pojetí literární periferie a outsiderství, jako by se to, co je hodnotné, stávalo méně závislým na jakékoli podobě establišmentu a veřejném či mediálním „zhodnocení“.
 

Vedle edice s názvem Paprsek, původně zamýšlené jako esejistické, čím dál však spíše teoretické a literárněvědné, s přesahy do řady dalších oborů od lingvistiky až k filosofii, tak existovala a dodnes existuje pouze edice Delfín. V té vychází literatura původní i překladová, poezie, próza, esejistika, literárněvědecké práce „nezařazené“ do řady Paprsek, prameny k dějinám umění, svazky hodnoty historicko-dokumentární, texty filosofické či z oblasti náboženského života, knihy s tématy často společensky naléhavými, jindy zase čistě literární pro jejich výraz, a dokonce sebrané spisy.
 

Uvnitř Delfínu se jako větve či spíše pahýly objevují řady sjednocené grafickou úpravou, nebo jen podobných žánrem, tématem či jinou vnější příbuzností:

 

Jedná se o prameny, eseje či studie k dějinám výtvarného umění a architektury (Kandinsky, Klee, Moholy-Nagy, Mondrian, Worringer, Hildebrand, Sokol, Zemina, Preiss, Rezek), o červenou „esejistickou“ řadu (Tesař, Vašíček, Rezek, Žilina), o esejisticko-studijní řadu překladovou (Flusser, Gadamer, Altmann, Barthes), o řadu literatury středověké (Triadické výnosy irské, Putování za Svatým Grálem, Jako když dvoranou proletí pták), o poezii převážně se slepou ražbou na obálce (Levi, Beckett, Nabokov, Frič, Diviš, Rozehnal alias Wernisch, Tomášek, Reiznerová, Matoušek, Zelenka, Nuska, Kolmačka), o současnou českou prózu (Matoušek, Binar, Kolmačka, Vokolek, Rejchrt) a o deníky (Neuwirth, Slavík, Hejda), v jejímž rámci lze zmínit „trs“ kratších prozaických útvarů ženských autorek (Goepfertová, Olahová, Maršíková, Vlasáková, Blažíčková) a též knih několika romských autorů (Lacková, Reiznerová, Olahová, Demeter), dále o literaturu memoárově-historicky-dokumentární (Hermann, Franková, Maršíková, soubor rozhovorů se Slovenskými Romy o období 2. světové války, nazvaný „Po židoch cigáni“), spisy literárních kritiků Bedřicha FučíkaJana Franze, spisy Jana Kameníka (které se „zadrhly“ na zatím dvou svazcích), trojsvazkových Básní Čana, a aktuálně spisy Josefa Čapka, Andreje Stankoviče či spisy trapistického mnicha otce Jeronýma.

 

Pak jsou tu ještě knihy, uvádějící díla spisovatelských osobností evropské kultury 20. století (Lunc, Velikič, Jouhandeau, Bachmannová), a nikoli na posledním místě i svazky křesťanského myšlení a duchovního života (Bloy, Maritain, Guardini, Neuwirth, Meň, o. Jeroným, o. Samuel).
 

Vydaných titulů je v současnosti již kolem sto dvaceti a spíše než k nějakému „utřídění“ vyzývají nejvytrvalejší spříznění čtenáři k tomu, aby byly vnímány jako určitá sbírka. Čemuž by nasvědčoval přístup pana Bednárika z Bratislavy, který se před nedávnem ozval s tím, že shromažďuje produkci Triády kompletně.

Rozhovor s R. Krumphanzlem na novinky.cz (2. 11. 2011, připravila Tereza Šimůnková).

 

Heslo nakladatelství Triáda ve Slovníku české literatury po roce 1945 (autor hesla Jakub Říha).

 

 

Bez pomoci sponzorů a dárců bychom naše knihy nemohli vydávat.

Přípravu a vydání knih Triády podpořily tyto nadace, sdružení, veřejné či státní instituce a soukromé společnosti:

 

A.F.BKK, s. r. o.

Antalis, s. r. o.

Background Research, s. r. o.

Buzuluk Komárov, a. s.

Česká rada pro oběti nacismu

Česko-německý fond budoucnosti

Člověk v tísni, o. p. s.

Filosofická fakulta UK v Praze

Fond Vysočiny

Francouzský institut, Praha

Fund for Central & East European Book Projects, Amsterodam

Goethe Institut, Mnichov

Hlavní město Praha

Institut Książki, Varšava

Instituto Camões, I. P., Lisabon

Italský kulturní institut, Praha

Jameson – Irish Whiskey

Královéhradecký kraj

Kruh moderních filologů

Křesťanská akademie Řím

Kunstsektion des Bundeskanzleramts Österreich

Maďarská knižní nadace

Město Pelhřimov

Město Svitavy

Městský úřad Hořovice

MILIDU, Curych

Ministerstvo kultury ČR

Moravskoslezský kraj

Nadace české architektury

Nadace Český literární fond

Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97

Nadace Jana Klimenta

Nadace Open Society Fund

Nadace pro rozvoj občanské společnosti

Nadace Židovské obce v Praze

Nadace Židovského muzea v Praze

Nadační fond Filipa Venclíka

Nadační fond Obce spisovatelů

Nadační fond obětem holocaustu

Next Paqe Foundation / Open Society Institute, Budapešť

Opatství Sept-Fons, Dompierre

Opatství Matky Boží, Nový Dvůr

Open Society Fund

Polský institut, Praha

Praha – evropské město kultury r. 2000, o. p. s.

Pro Helvetia, Curych

Robert Bosch Stiftung, Stuttgart

Sozialwerk der Ackermann-Gemeinde, e. V., Mnichov

Státní fond kultury ČR

Statutární město Brno

Univerzita Palackého v Olomouci

Velvyslanectví Nizozemského království v Praze

Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze

Williams College, Williamstown, Massachusetts

 

A dále paní a pánové:

 

Anna Blažíčková

Mája Dohnalová

Ivan M. Havel

Alenka Kostelná

Dana Marková

Ivan Matoušek

Václav Petrbok

Petr Pithart

Petr Rohan

prof. Jan Sokol

Karel Schwarzenberg

Vlastimil Venclík

Karel Vrána

Eliška Vlasáková

Jan Vlasák

Judy Weleminsky

 

 

ODKAZY

Depositum, digitalizovaná periodika Časopis katolického duchovenstva, Nový život, Via a Soupisu památek uměleckých a historických v království českém 

 

Institut pro studium literatury, elektronické osobní bibliografie a bibliografie českých kulturních časopisů

 

Libri prohibiti, elektronické katalogy, fondy

 

Scriptum, elektonická knihovna českých exilových a samizdatových periodik 

 

Ústav pro českou literaturu, elektronické katalogy, bibliografie, slovníky, knihovny

 

Ústřední knihovna FF MU, elektronické zdroje, mj. digitalizované staré tisky a knihovna Arne Nováka

 

Vedem, digitalizované stránky časopisu terezínského ghetta