top of page

Facebook událost

  • Poslední uvedení knihy Josefa Vohryzka
    19. 3. 2022 19:00
    Praha 2, 15, Šafaříkova 202, Vinohrady, 120 00 Praha-Praha 2, Česko
    Výbor představuje literárního kritika a překladatele Josefa Vohryzka (1926–1998) jako kritického myslitele o povaze komunistického režimu, o české a slovenské společnosti ve společném státě a po jeho rozpadu, o vztahu silnějšího a slabšího, většiny a (romské a židovské) menšiny.
  • Další uvedení knihy Josefa Vohryzka
    04. 3. 2022 19:00
    Praha 2, 15, Šafaříkova 202, Vinohrady, 120 00 Praha-Praha 2, Česko
    Výbor představuje literárního kritika a překladatele Josefa Vohryzka (1926–1998) jako kritického myslitele o povaze komunistického režimu, o české a slovenské společnosti ve společném státě a po jeho rozpadu, o vztahu silnějšího a slabšího, většiny a (romské a židovské) menšiny.
  • Uvedení knihy Josefa Vohryzka
    28. 2. 2022 19:00
    Praha 2, 15, Šafaříkova 202, Vinohrady, 120 00 Praha-Praha 2, Česko
    Výbor představuje literárního kritika a překladatele Josefa Vohryzka (1926–1998) jako kritického myslitele o povaze komunistického režimu, o české a slovenské společnosti ve společném státě a po jeho rozpadu, o vztahu silnějšího a slabšího, většiny a (romské a židovské) menšiny.

Ukázka

Jiří Weil, Reportáže a stati 2, kniha.png

Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.

Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.

Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.

Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami. 

Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.

Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.

Jiří Weil – Reportáže a stati 1920–1933
Spisy Jiřího Weila 3

Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.

 

2021, 488 stran, 1. vydání
DPC 469 Kč, 399 Kč na i-triada.net

110 x 174 mm, vázané
ISBN 978-80-7474-360-3

Uvedení Spisů Jiřího Weila 3
Reprotáže a stati
1933–1937

bottom of page