Anne Franková
Zadní dům
(Deník)
DRUHÉ, UPRAVENÉ VYDÁNÍ
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Anne Franková – Zadní dům
Deník v dopisech 12. červen 1942 – 1. srpen 1944
Nový překlad deníku, poprvé v češtině s názvem, který svému dílu zamýšlela dát sama jeho autorka. Deník si Anne psala jen pro sebe až do chvíle, kdy na jaře 1944 vyslechla z vysílání londýnského Rádia Oranje projev nizozemského exilového ministra školství. Vyzýval, aby lidé po skončení války shromáždili a zveřejnili všechna svědectví o utrpení nizozemského lidu za německé okupace. Jako příklad uvedl mimo jiné deníky. Z nizozemštiny přeložila Magda de Bruin Hüblová.
304 stran, 349 Kč
Ukázka
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
Jiří Weil – Moskva-hranice
Spisy Jiřího Weila 4
Děj kultovního románu je zasazen do bohaté sítě odkazů na sovětské, evropské politické a společenské reálie konce 20. a začátku 30. let 20. století. Dílo narazilo bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu a přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Naše edice, již připravili Hana Kosáková a Michal Kosák, je doplněna komentářem a vysvětlivkami.
2021, 488 stran, 1. vydání
DPC 469 Kč, 399 Kč na i-triada.net
110 x 174 mm, vázané
ISBN 978-80-7474-360-3
Spisy Jiřího Weila 4
Moskva-hranice
Ukázka