Robert Krumphanzl – K životním jubileím Jiřího Pelána a Michaela Špirita

Příležitosti k vděčnosti vyplývají v nakladatelském řemesle ze vzácných setkání s pozoruhodně talentovanými lidmi, kteří své nadání uplatňují v několika rozličných směrech: ať už úsilí příkladně napírají ke každodenní praktické službě kultuře, ať se soustředí na umělecké hledání a artikulaci oživujících pohledů na skutečnost či na jejich kritickou reflexi.

Příležitost tuto vděčnost konkrétně vyjádřit pak dávají životní jubilea. A ta letos – shodou okolností v roce, kdy Triáda dovršila první dvacetiletí své existence – slaví dva její spolupracovníci, jejichž podíl na profilu nakladatelství je naprosto zásadní.

Úroveň a rozsah práce překladatele, editora a literárního historika Jiřího Pelána (* 19. července 1950) a editora, literárního kritika a historika Michaela Špirita (* 2. května 1965) jsou obdivuhodné. Jejich aktivity se ovšemže zdaleka neomezují pouze na knihy Triády, patří k nim i edice připravené pro další nakladatelství, vlastní publikační a redaktorská činnost, a navíc, opět v případě obou jubilantů, i dlouhodobá zaujatá práce vysokoškolských pedagogů.

J. Pelán i M. Špirit patří v současné české literární kultuře k těm nepočetným lidem, kteří svým neodlučitelně osobním i profesionálním nasazením nastavují kritéria, a jakkoli se v dílčích ohledech jejich postoje vzájemně liší, spojuje je především vytrvalá poctivost a také zásadovost, s níž hájí takové oborové konstanty, jako jsou filologie, heuristika či argumentační průkaznost.

Jiří Pelán začal s Triádou spolupracovat od poloviny devadesátých let, když se ujal ediční přípravy a komentování svazku Jana Kameníka Překlady (1996), k němuž napsal také doslov. Poté do Triády přenesl rukopis monumentální klasické studie Ernsta Roberta Curtia Evropská literatura a latinský středověk, kterou přeložil společně s Irenou Zachovou a Jiřím Stromšíkem, k níž posléze napsal společně s J. Stromšíkem obsáhlý doslov a která vyšla o dva roky později. Tato kniha se také stala prvním svazkem edice Paprsek, již J. Pelán dodnes řídí společně s Jiřím Stromšíkem a Janem Šulcem a v níž dosud vyšlo třiadvacet knih.

Knihami J. Kameníka a E. R. Curtia vtiskl tehdy začínajícímu nakladatelství zřetelný ráz: od chvíle, kdy vyšly, jako by se všechny další knihy Triády v jistém smyslu poměřovaly těmito vzorovými počiny. Pelánova spolupráce s Triádou není v úplnosti evidována v tirážích či poděkováních v rámci edičních poznámek. Vydání řady titulů inicioval, včetně toho, že prostředkoval kontakty s editory, překladateli, redaktory či výtvarníky. U titulů, které spolupřekládal, bylo vždy samozřejmostí křížové připomínkování a redigování překladů s ostatními překladateli. Co však bylo a je pro redaktory a spolupracovníky nakladatelství nejdůležitější, od počátečního seznámení je učil koncepčnímu nakladatelskému uvažování, pohledu na knihu jako celek a řemeslné profesionalitě.

Z knih, na nichž se Jiří Pelán v Triádě přímo podílel, jmenujme ještě alespoň tyto: Vynikající překlad středověkého „románu“ Putování za Svatým Grálem (2006), který J. Pelán doprovodil stopadesátistránkovou studií, líčící dramatické peripetie slavné grálovské literární látky. Mimořádně se také angažoval při přípravě výboru z celoživotního díla Jiřího Pistoria Doba a slovesnost (2007, podrobněji o tom v článku Doba Jiřího Pistoria a jeho slovesnost).

Michael Špirit začal spolupracovat s Triádou počátkem tisíciletí a první knihou, kterou zde uspořádal, komentoval a navíc doprovodil doslovem, byl soubor studií a kritik Přemysla Blažíčka Kritika a interpretace (2002). Na tento svazek po letech navázal dalšími dvěma edicemi Blažíčkových děl, Knihami o poezii (2011) a Knihami o epice (2014), které připravil k vydání a jež dohromady tvoří třídílný kompletní soubor Blažíčkova díla. Dále edičně připravil a doprovodil komentáři a bibliografií eseje a kritiky Andreje Stankoviče Co dělat, když Kolja vítězí (2008) či soubor nebeletristického díla básníka Zbyňka Hejdy Kritiky a glosy (2012). Trojsvazkové vydání Knih Zbyňka Hejdy, které se po dvouleté přípravě realizovalo v letech 2012–2013 (ve spolupráci s Vratislavem Färberem, Antonínem Petruželkou a Robertem Krumphanzlem), M. Špirit osobně inicioval a řídil schůzky nad jejich koncipováním. Kromě toho pro vydání v Triádě připravil kritickou edici spisu Jana Lopatky Předpoklady tvorby (2010), jež doplnila M. Špiritem taktéž adjustované Lopatkovy knihy Šifra lidské existence (1999) a Posudky (2006), vydané nakladatelstvím Torst.

Pro všechny uvedené edice, stejně jako pro další Špiritovy ediční výkony vydané mimo Triádu – například výbor z časopisu Tvář, knihy Růženy Grebeníčkové, Jana Hanče, Josefa Škvoreckého či Václava Havla – je charakteristický podrobný ediční komentář, nabízející maximum informací k dalšímu studiu a stavějící čtenáře na zcela jinou základnu, než je ta, která má tendenci jej jako univerzálního partnera podceňovat. (O opodstatněnosti takového přístupu, který oproti „čtenářskému“ nazývá „badatelským“, napsal D. S. Lichačov v knize Textologie: „S růstem vzdělání čtenářů stoupá jejich zájem o historii vzniku díla. ... Spisovatel hledá čtenáře, jenž by mu bezmezně věřil, ale jeho nejzapálenějším obdivovatelem bude vždy inteligentní čtenář, který se vzepře autorskému záměru a nahlédne do tajemství tvorby.“)

Také dlouholetá spolupráce Michaela Špirita s Triádou se neomezuje na bibliograficky vykazatelné záznamy, zahrnuje další, neviditelné položky podnětů, vyplývajících z četných rozhovorů či konsultací. Pokud bychom pak chtěli lapidárně vyjádřit Špiritův přínos duchu nakladatelství Triáda, mohli bychom jej shrnout tak, že dodává odvahu k řešení nesnadných úkolů.

Jiří Pelán a Nakladatelství Triáda

(CHRONOLOGICKY)

KAMENÍK Jan, Překlady. Praha, Triáda 1996, 244 s. ● „K vydání připravil, ediční komentář a doslov napsal Jiří Pelán“

● Ediční komentář, s. 177–221

● Překlady Jana Kameníka, s. 223–238 (doslov)

CURTIUS Ernst Robert, Evropská literatura a latinský středověk. Praha, Triáda 1998 (Paprsek, sv. 1), 740 s. ● „Podle 11. vydání německého originálu Europäisches Literatur und Lateinisches Mittelalter, publikovaného nakladatelstvím Francke Verlag v Tübingen a Basileji v roce 1993, přeložili a ediční poznámku napsali Jiří Pelán, Jiří Stromšík a Irena Zachová. Doslov napsali Jiří Pelán a Jiří Stromšík“

● Ernst Robert Curtius: Zásady; Předmluva k druhému vydání; Z předmluvy k prvnímu vydání, s. 9–13 (překlad)

● Ernst Robert Curtius: Kapitola 1, Evropská literatura; Kapitola 2, Latinský středověk; Kapitola 3, Literatura a vzdělání; Kapitola 4, Rétorika; Kapitola 5, Topika; Kapitola 6, Bohyně Natura; Kapitola 7 Metaforika; Kapitola 8, Poezie a rétorika; Kapitola 9, Hrdinové a vládcové, s. 15–202 (překlad)

● Ernst Robert Curtius: Bibliografická poznámka, s. 627–628 (překlad)

● Ediční poznámka, s. 633–634 (společně s Jiřím Stromšíkem a Irenou Zachovou)

● Ernst Robert Curtius, s. 635–673 (doslov. Společně s Jiřím Stromšíkem)

● Věcný rejstřík, s. 713–733

TODOROV Tzvetan, Poetika prózy. Praha, Triáda 2000 (Paprsek, sv. 3), 336 s. ● „Přeložili Jiří Pelán a Libuše Valentová“

● Tzvetan Todorov: Poetika, s. 9–94 (překlad studie z francouzského originálu Poétique, 1968, 1974)

● Tzvetan Todorov: 2. Primitivní vyprávění: Odysseia, s. 112–125

● Tzvetan Todorov: 3. Lidé-vyprávění: Tisíc a jedna noc, s. 126–141

● Tzvetan Todorov: 5. Putování za vyprávěním: Grál, s. 155–179

● Tzvetan Todorov: 6. Tajemství vyprávění: Henry James, s. 180–220

● Tzvetan Todorov: 8. Hra s jinakostí: Zápisky z podzemí, s. 239–269

(překlad pěti kapitol z desetidílné knihy Poétique de la prose, 1971)

● Ediční poznámka, s. 301–302

● Od struktury k dialogu, s. 303–320 (doslov)

HOCKE Gustav René, Svět jako labyrint / Manýrismus v literatuře. Praha, Triáda/H&H 2001 (Paprsek, sv. 7), 600 s. ● „Z německých originálů Die Welt als Labyrinth a Manierismus in der Literatur, vydaných nakladatelstvím Rowohlt Taschenbuch v Hamburku v roce 1978, přeložili Miloslava Neumannová, Anita Pelánová, Jiří Pelán, Jaromír Povejšil a Jiří Stromšík“

● Gustav René Hocke: Magická litera, s. 293–339 (překlad „Části prvé“ z knihy Manýrismus v literatuře)

● Příloha: Evropský concettismus. Miniantologie, s. 495–541 (úvod k antologii napsal a antologii adaptoval J. Pelán)

FRIČ Josef, Na ulici. Praha, Triáda 2002, 112 s. ● „Francouzské verše přeložil Jiří Pelán“

● Překlad pěti básní Josefa Friče, s. 87–93

MAGRIS Claudio, Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře. Praha, Triáda/Barrister & Principal 2002 (Paprsek, sv. 8), 332 s. ● „Z italského originálu [Il mito absburgico nella letteratura moderna, Torino 1996] přeložili Jiří Pelán a Ivan Seidl“

● Claudio Magris: Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře, s. 9–284 (revize části nedokončeného překladu a překlad nepřeložených částí)

● Ediční poznámka, s. 285

● Habsburský mýtus Claudia Magrise, s. 286–300 (doslov)

PUTOVÁNÍ ZA SVATÝM GRÁLEM. Praha, Triáda 2006, 494 s. ● „Ze starofrancouzského originálu přeložil, závěrečnou studii napsal a rejstřík a chronologii sestavil Jiří Pelán“

● Putování za Svatým Grálem, s. 7–278 (překlad)

● Rejstřík vlastních jmen, s. 279–283

● Ediční poznámka, s. 285

● Putování za příběhem o Svatém Grálu, s. 287–488 (doslov)

● Chronologie děl s artušovskou tematikou, s. 489–491

PISTORIUS Jiří, Doba a slovesnost. Praha, Triáda 2007 (Paprsek, sv. 13), 672 s. ● „Uspořádali Zuzana Jürgens a Jiří Pelán“

● Jiří Pistorius: Současný stav studií o fonické architektuře Baudelairova verše, s. 9–39 (překlad studie, publikované francouzsky in Œuvres & Critiques,č. 2/1984, s. 27–60, pod titulem État présent des études consacrées à l’architecture phonique du vers baudelairien)

● Jiří Pistorius: Fonické figury v Květech zla: „dorica castra“ a adnominace, s. 40–58 (překlad studie, publikované francouzsky in From Dante to García Márquez, Williamstown /Massachusetts/ 1987, s. 133–156, pod titulem Les figures phoniques de „Dorica castra“ et d’adnominationdans les Fleurs du mal)

NEUWIRTH Vladimír, Vcházení do Evropy (Ze zápisníku emigranta). Praha, Triáda 2008, 656 s.

● Blaise Pascal: Memoriál (1654), s. 578–579 (překlad z francouzského originálu Le Mémorial)

Jiří Pelán: Za Jiřím Pistoriem (9. 6. 2014) (příspěvek na webu Triády)

●

EDICE PAPRSEK, 1998–2014 ● „Řídí Robert Krumphanzl, Jiří Pelán, Jiří Stromšík a Jan Šulc“

● Dosud 23 svazků: 1. Ernst Robert Curtius – Evropská literatura a latinský středověk; 2. Petr Fidelius – Řeč komunistické moci; 3. Tzvetan Todorov – Poetika prózy; 4. Meyer Howard Abrams – Zrcadlo a lampa. Romantická teorie a tradice estetického myšlení; 5. Václav Černý – André Gide; 6. Jürgen Serke – Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou; 7. Gustav René Hocke – Svět jako labyrint / Manýrismus v literatuře; 8. Claudio Magris – Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře; 9. Terry Eagleton – Úvod do literární teorie; 10. Claudio Guillén – Mezi jednotou a růzností. Úvod do srovnávací literární vědy; 11. George Lakoff – Ženy, oheň a nebezpečné věci. Co kategorie vypovídají o naší mysli; 12. Přemysl Blažíček – Kritika a interpretace; 13. Jiří Pistorius – Doba a slovesnost; 14. Jan Lopatka – Předpoklady tvorby; 15. Emil Staiger – Poetika, interpretace, styl; 16. Kritický sborník 1981–1989. Výbor ze samizdatových ročníků; 17. Leo Spitzer – Stylistické studie z románských literatur; 18. Hans-Georg Gadamer – Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky; 19. Hans-Georg Gadamer – Pravda a metoda II. Dodatky. Rejstříky; 20. George Steiner – Po Bábelu. Otázky jazyka a překladu; 21. Boris Ejchenbaum – Jak je udělán Gogolův Plášť a jiné studie; 22. Přemysl Blažíček – Knihy o poezii. Holan / Toman; 23. Přemysl Blažíček – Knihy o epice. Naši / Švejk / Zbabělci

Michael Špirit a Nakladatelství Triáda

(CHRONOLOGICKY)

BLAŽÍČEK Přemysl, Kritika a interpretace. Praha, Triáda 2002, 528 s. ● „Uspořádal, k vydání připravil, ediční poznámku, komentáře, biografickou poznámku a doslov napsal, bibliografii Přemysla Blažíčka a jmenný rejstřík k Blažíčkovým monografiím sestavil Michael Špirit“

● Ediční poznámka, s. 361–364

● Komentáře, s. 365–430

● Jmenný rejstřík ke knižním monografiím Přemysla Blažíčka, s. 431–436

● Bibliografie Přemysla Blažíčka, s. 437–470 (aktualizováno: ipsl.cz.)

● O autorovi, s. 471–472

● Nadějné vyhlídky, s. 473–510 (doslov)

● Jmenný rejstřík, s. 511–525

VAŠÍČEK Zdeněk, Podmínky volby. Praha, Triáda 2003, 268 s.

● Bibliografie Zdeňka Vašíčka, s. 221–256 (společně se Zdeňkem Vašíčkem; aktualizováno: ipsl.cz)

STAIGER Emil, Poetika, interpretace, styl. Praha, Triáda 2008, 346 s.

● Emil Staiger: Umění interpretace, s. 187–202 (překlad německé studie Die Kunst der Interpretation. Neophilologus č. 1/1951, s. 1–15. Původně in: Kritický sborník, roč. 16, 1996, č. 2, s. 1–13)

STANKOVIČ Andrej, Co dělat, když Kolja vítězí. Praha, Triáda/Společnost pro Revolver Revue 2008, 704 s. ● „Uspořádal, k vydání připravil, ediční poznámku a komentáře napsal, bibliografii a rejstříky sestavil Michael Špirit“

● Ediční poznámka, s. 431–436

● Komentáře, s. 437–609

● Bibliografie Andreje Stankoviče, s. 610–659

● Rejstřík filmů, s. 660–674

● Jmenný rejstřík, s. 675–697

STANKOVIČ Andrej, Josef Florian a Stará Říše. Praha, Triáda 2008 (Spisy A. S.; 2), 1140 s.

● Odpovědný redaktor svazku (spolu s Robertem Krumphanzlem)

LOPATKA Jan, Předpoklady tvorby. Kritické vydání. Praha, Triáda/Plus 2010, 498 s. ● „K vydání připravil, ediční poznámku a komentáře napsal, bibliografii a jmenný rejstřík sestavil Michael Špirit“

● Ediční poznámka, s. 225–233

● Komentáře, s. 235–391

● Bibliografie Jana Lopatky, s. 392–472 (aktualizováno: ipsl.cz)

● Jmenný rejstřík, s. 473–494

BLAŽÍČEK Přemysl,Knihy o poezii (Holan – Toman). Praha, Triáda 2011, 472 s. ● „Uspořádal, k vydání připravil, komentářem opatřil a rejstřík zpracoval Michael Špirit“

● Konkordance citovaných Tomanových básní, s. 403–411

● Ediční poznámka, s. 413–461

● Jmenný rejstřík,s. 462–469

BLAŽÍČKOVÁ Anna, Teď něco ze života. Praha, Triáda 2012, 456 s.

● Odpovědný redaktor svazku

HEJDA Zbyněk, Kritiky a glosy. Praha, Triáda 2012 (Knihy Zbyňka Hejdy, sv. 3), 384 s. ● „Uspořádal, k vydání připravil, ediční poznámku a komentáře napsal, bibliografii a rejstřík sestavil Michael Špirit“

● Ediční poznámka, s. 247–249

● Komentáře, s. 251–333

● Bibliografie Zbyňka Hejdy, s. 335–354

● Jmenný rejstřík, s. 355–379

ČAPEK Karel, Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek. Praha, Triáda 2013

● Pro ty, kdo chtějí vědět víc, s. 211–213 (ediční poznámka)

Michael Špirit: Kolikrát Devatero pohádek? (1. 8. 2013) (příspěvek na webu Triády)

IVO VODSEĎÁLEK. Hlasy, z. s./Triáda 2014 (Hlasy – edice autorského čtení)

● Ne každý měl takové štěstí (doprovodný text k CD na vnitřní straně obalu)

BLAŽÍČEK Přemysl, Knihy o epice (Naši – Švejk – Zbabělci). Praha, Triáda 2014, 584 s. ● „Uspořádal, k vydání připravil, komentářem opatřil, konkordance (Naši a Osudy)a rejstřík zpracoval Michael Špirit“

● Konkordance citovaných úryvků z Holečkových Našich, s. 451–463

● Konkordance citovaných úryvků z Haškových Osudů, s. 464–496

● Ediční poznámka, s. 503–569

● Jmenný rejstřík, s. 570–579

M. Š.: Celé dílo Přemysla Blažíčka ve třech svazcích (27. 1. 2015) (příspěvek na webu Triády)