top of page

Kniha vychází z přesvědčení, že literatura 19. století představuje organický celek, jehož jednotu zavedené formule romantismus, verismus, dekadence zastírají či fragmentarizují.

Charakteristickým momentem této jednoty je orientace romantické a postromantické „imagery“ na téma pohlaví.

 

Praz analyzuje tento fenomén v řadě pronikavých kapitol. První kapitola je věnována „kráse Medúzy“, tj. kráse, jež budí děs či smutek – motivu, jejž můžeme nalézt v dlouhé řadě textů od Goetha a Shelleyho po Baudelaira a D’Annunzia.

 

Druhá kapitola je věnována metamorfózám „Satana“, prastarého symbolu (Tasso, Marino, Milton, Blake atd.), jenž znovu ožívá jakožto symbol transgrese v romantických figurách psanců, „osudových mužů“ či ve fenoménu vampyrismu.

 

Sadistické tendence jsou zkoumány v kapitolách Ve znamení Božského Markýze, „La belle dame sans merci“ a „Byzanc“. Korpus soustavných a drobnohledných analýz uzavírá kapitola věnovaná D’Annunziovi a jeho „smyslné lásce ke slovu“.

 

Prazova kniha patří k dnes již klasickým velkým syntézám typu Curtiovy Evropské literatury a latinského středověku, Frazerovy Zlaté ratolesti či Burckhardtovy Renesanční kultury v Itálii.

 

(Dle posudku Kateřiny Vinšové.)

 

Mario Praz (1896–1982) byl italský kulturní historik, komparatista a anglista, literární a výtvarný historik a historik umění.

 

Přeložil a doslov napsal Jiří Pelán.

Mario Praz – Tělo, smrt a ďábel v romantické literatuře

0,00 KčCena
  • Formát

    225 x 270 mm

  • Rozsah

    asi 700 stran

  • Vazba

    Pevná, s přebalem

  • ISBN

    978-80-7474-437-2

  • Rok vydání

    2024

     

  • Vydání

    1.

bottom of page