Rozhovor Jakuba Kratochvíla s Robertem Krumphanzlem na portálu medziknihami.sk
Portál medziknihami.sk uveřejnil 6. 1. 2017 rozhovor Jakuba Kratochvíla s Robertem Krumphanzlem.
Zásadné knihy o spoločnej pamäti Rómov a nás
Vydavateľstvo Triáda sa mi javí ako jedno z najlepších českých vydavateľstiev a zdá sa, že aj najodvážnejšie. Ešte jedno „naj“ si môžu pripísať. Vydali najzásadnejšie knihy o Rómoch v Československu. V roku 1997 vydali najväčší pohľad na život Rómov na Slovensku, životopis Eleny Lackovej Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Tá kniha je pre mňa zásadným pohľadom na spolužitie Rómov s Nerómami a bránou do pamäti Rómov v našom regióne. V roku 2005 vydali obrovskú zbierku svedectva – aj keď je to zatiaľ len prvý diel – slovenských Rómov za slovenského štátu, ktorá má jasný názov Po Židoch Cigáni. V roku 2011 vydali desať rómskych rozprávok Gejzu Demetera, Róma od Humenného, ktorý ich napísal ako hold svojmu starému otcovi.
Tento rok vydali veľdielo. Geniálnu trojzväzkovú knihu Česká cikánská rapsodie – príbeh jedného človeka, Jozefa Serinka, rómskeho partizána, ktorý prežil prvú svetovú vojnu, keď dezertoval, počas druhej svetovej vojny utiekol z tábora Lety. Po nociach prešiel pešo celé Čechy a pridal sa k partizánom. Ono by sa do dalo zhrnúť celé do jednej útlej knihy, lenže historik Jan Tesař to spravil inak. Rozhovory s Josefom Serinkom, ktoré robil v rokoch 1963 a 1964, úplne rozobral a spravil k nim kritické poznámky a komentáre, ktoré majú 600 strán. Pracoval na tom viac ako desať rokov. V úvode autor píše: „Za Serinkovým vyprávěním je bolestná životní zkušenost a z ní pramenící moudrost, jejíž podstatou je přiznání osudu poraženého vítěze – osudu pro bojovníka revoluce sice častého, ale zpravidla zamlčovaného či přikrášlovaného. Podrobit kritické konfrontaci text, který si zasluhuje pietu, je ovšem dosti troufalé. Soudím, že pečlivá kritika je za všech okolností nejlepším projevem úcty.“ Podobný prístup zvolila aj pani Milena Hübschmanová, ktorá je spoluautorkou životopisu prvej spomínanej knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. „Nahrávali sme celé dlhé večery, týždeň, desať dní, po celý čas, čo som u nej bývala... Ilonine životopisné a zároveň etnologicky nesmierne zaujímavé rozprávania som chodievala nahrávať niekoľkokrát za rok po dobu ôsmich rokov. Zároveň som čím ďalej tým viac preciťovala, že sa nesmierne previním na Ilone, na Rómoch i na Nerómoch, ak jej rozprávanie nepoviem ďalej.“ Bol som na príbeh týchto kníh zvedavý, tak som s pár otázkami oslovil editora vydavateľstva Triáda Roberta Krumphanzla. Bolo to takto:
Aký je príbeh spolupráce vydavateľstva Triáda s pani Milenou Hübschmannovou?
V roce 1997 vyšla kniha Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, kterou paní doktorka uspořádala a přeložila z romštiny, v roce 2002 vyšlo druhé a 2010 třetí vydání. Roku 2000 básně Margity Reiznerové Suno / Sen v jejím překladu, 2005 první díl Po židoch cigáni, tisícistránkový soubor svědectví slovenských Romů o letech 1939 – 1945.
Kniha Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou vyšla prvýkrát v roku 1997, ako k tomu došlo?
První ukázky byly uveřejněny v roce 1994 anglicky v literární revui Trafika, kterou v Praze začali vydávat mladí Američané. Výběr v Trafice tehdy zprostředkovala Marta Miklušáková, od ní jsem se o rukopisu dozvěděl. Seznámila nás s Milenou Hübschmannovou a domluvili jsme se. Přesně takové knihy jsme chtěli v tehdy vzniklém nakladatelství Triáda vydávat. Měli jsme štěstí.
Prečo ste také knihy chceli vydávať? A čo znamená „také“?
Snažíme se vybírat si takové tituly, které bude mít smysl číst ještě za dvacet či více let. Co v našich očích nemá budoucnost, tím není potřeba se zdržovat ani v přítomnosti. Hodně prostoru věnujeme poezii a myšlení o literatuře. V nich je koncentrovaná lidská zkušenost, jako jedinečná a zároveň všeobecná, tedy týkající se každého. Duchovní a přitom pozemská, vycházející z konkrétního života. Individuální, ale napojená na společenství. Jde jistě o víc než o estetickou zkušenost, i když právě i ta je – propojena s dalšími životními složkami – způsobem starosti, péče o lidskou duši. Jednou z těch dalších složek je například aktivita ve světě, proto nás zajímají životní příběhy, ať už třeba život mladé dívky, která si v životním ohrožení psala deník, romského partyzána, statečné novinářky a občanské aktivistky, pravoslavného kněze nebo katolického mnicha.