Dá se říci, že Hildebrand je jediným mužem předmodernistické generace, jehož impuls byl nejen uznáván, ale nadále skutečně kultivován generací novou. Souvisí to patrně s tím, že Hildebrand svůj názor formuloval na poměrně malém rozsahu (na rozdíl od akademických teoretiků typu Lippse), v jasné návaznosti na aplikaci (jakožto praktik). Na aktuálnosti pak dílo neztratilo pro svůj protiimitativní názor formulovaný sice obtížně, avšak přesto radikálně a konsekventně.
 
Z němčiny přeložil David Filip.
 
Ohlasy
Iwashita, Daniela: Lidové noviny, 14.8.2004 ■ Winter, Tomáš: Problém formy Ateliér, 2004, č. 20, 7. 10., s. 7 ■