"Na začátku byl asi výlet. Podnikl jej barokní šlechtic, hrabě František Antonín Špork," píše v úvodu eseje renomovaný historik umění J. Zemina. V eseji se stává poutníkem po krajině severních Čech, zvláště Českého ráje. V centru jeho pozornosti jsou zejména pískovcové sochy Matyáše Bernarda Brauna (ale také Václava Levého), geniálně dotvářející krásu krajiny, která po dalších tři sta let trvale inspirovala české umění. Zemina se zhostil také role průvodce výtvarnými a literárními díly, ovlivněnými tímto krajem s jeho sochařstvím.