Výrazný představitel „mlčící“ básnické generační vrstvy (nar. 1951) vydal v roce 1987 samizdatově výbor ze svých strojopisných sbírek, který je základem tohoto vydání. Kulisu knihy tvoří období tzv. normalizace. V textech se objevují konkrétní znaky: devastovaná příroda, obřady komunistické moci, každodenní "banální" občanské kolaborace. Část sbírky tvoří "mikropříběhy" zachycující atmosféru normalizačních lampasáckých Dejvic. Co však činí tuto sbírku něčím více než cenným dokumentem doby, je zápas o duši, o vnitřní proměnu.
 
 
 
Jiří Tomášek (21. září 1951 v Praze) absolvoval roku 1975 Filosofickou fakultu UK v Praze, obor teorie kultury. Od té doby pracuje jako úředník. V roce 1987 vydal v samizdatové edici Kde domov můj sbírku básní Banalita, reeditováno v Triádě 1999. Zde vyšly také další dvě jeho sbírky, Málo slov (2009) a Na písku (2015). Básně publikoval v těchto periodikách: A2, Host, Listy (Čtení na léto), Literární noviny, Paternoster, Pěší zóna, Psí víno, Souvislosti. Žije v Praze.
 
Ohlasy
Chocholoušek, Jiří: Creo, quia absurdum Aluze, roč. 3, 1999, č. 2, s. 191–194. [Recenze.] ■ Šeda, Josef [= Marek Toman]: Tři z Triády Nové knihy, roč. 39, 1999, č. 27, s. 8. [Recenze tří knih vydaných v nakladatelství Triáda Jiří Tomášek: Banalita, Petr Fidelius: Řeč komunistické moci, Elena Lacková: Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou] ■ Šrámek, Petr: Verše jako když se kráčí Lidové noviny, roč. 12, 1999, č. 146, příl. Umění a kritika, s. 18. [Recenze.] ■ Trávníček, Mojmír: Banalita poezie Host, roč. 15, 1999, č. 6, příl. Recenzní příloha, s. IX. [Recenze.]