Kniha prvorepublikového novináře, překladatele a spisovatele Alfreda Fuchse (1892–1941) O deseti svatých vyšla poprvé a naposledy v roce 1931 v nakladatelství Aventinum Otakara Štorcha-Mariena jako pátý svazek edice Knihovna životní moudrosti, již redigoval Karel Čapek. 
 
Příští rok uplyne 85 let od jeho smrti v koncentračním táboře v Dachau, kde byl uvězněn pro své humanistické a demokratické postoje. Fuchs byl „stavitelem mostů“: konvertitou ze židovství, k němuž se zároveň nepřestal hlásit, oblíbený propagátor katolictví, přesvědčený masarykovec, žák a přítel T. G. Masaryka, účastník pátečních schůzek u bratří Čapků, přispěvatel Peroutkovy Tribuny a Přítomnosti, zaměstnanec úřadu vlády, kde měl na starosti mj. vztahy Čechů a českých Němců aj.
 
A. Fuchs v předmluvě svůj výběr vysvětluje: „Chtěl jsem vybrat vůdčí osobnosti náboženského života, které pomáhaly formovat zbožnost člověka evropské kultury. Proto jsem se nerozpakoval vzíti do své sbírky i světce časově tak vzdálené, jako byl svatý Pavel nebo svatý Augustin. Jejich život ukazuje, jak staré jsou základní problémy lidstva a jak málo se mění lidská duše ve změnách civilisací a kultur. Vědět to, náleží k životní moudrosti. Konečně – a o to šlo myslím také redaktorovi této sbírky (tj. K. Čapkovi) – chceme ukázat, že světci byli lidé jako my. Zcela obyčejní, slabí, pokušením a chybám podrobení lidé. Nebyli vzorní hned od kolébky, nebyli to dobří Fridolinové, lišící se ve všem od nás, ostatním zlých Dětřichů. Měli svůj vývoj, zápasili, chybovali snad i hřešili, ale káli se a dosáhli odpuštění, vnitřního klidu, míru, svaté radosti a osvědčili ctnosti v míře heroické právě proto, že vyšli ze zápasů. Nechceme se dívat na světce očima legend, očima malířů ikon, kteří je znázorňují ve strnulých hieratických posách.“
 
Kniha obsahuje tyto kapitoly: O svatých lidech, Svatý Pavel, Svatý Augustin, Svatý Benedikt, Svatý František z Assisi, Svatá Kateřina Sienská, Svatý Jan z Boha, Svatý Filip Neri, Svatý František Sáleský, Svatý Jan Křtitel Vianney, Blahoslavený Don Bosco a O všech deseti. 
 
Prospěch z této knihy může mít každý čtenář – bez ohledu na to, zda se hlásí ke křesťanství –, neboť všechny portrétované postavy jsou zároveň osobnostmi evropské kultury prvořadého historického významu a jejich životní poslání dává živý příklad i pro současnost a budoucnost.
 
 
„Největší dílo, i pro svět, nevykoná totiž ten, kdo se zaplétá do nesčetných vnějších záležitostí, nýbrž ten, kdo se umí soustředit, kdo se dovede na svět dívat z vyššího hlediska, kde nabyl oné moudrosti, již dává život vnitřní.“