Poezie a umění tvořily důležitou součást života francouzského myslitele Jacquesa Maritaina (1882–1973). Jeho žena Raïssa byla básnířka, měl mnoho přátel mezi umělci a básníky (mj. Ch. Péguy, G. Rouault, M. Chagall aj.). Rozsáhlou a originální část svého filosofického díla věnoval teoretickým otázkám umění. Odpovědnost umělce (1961) je poslední Maritainovou větší publikací z této oblasti; jejím základem byly přednášky na universitě v Princetonu. Po stránce obsahové se v knize Odpovědnost umělce stýkají dvě samostatné disciplíny, filosofická estetika a filosofická etika. Maritain ovšem neřeší obecné problémy estetiky nebo obecné problémy etiky. Vychází ze svébytných pojetí teorie umění a teorie mravnosti a na tomto základě pojmenovává vzájemný vztah obou oblastí.
 
Z francouzštiny přeložil Karel Šprunk.
 
Od Jacquesa Maritaina vyšly v Triádě tyto tituly:
Člověk a stát (2007, též ekniha)
Devět lekcí o základních pojmech filosofické etiky (2019)
Krátké pojednání o existenci a existujícím subjektu (2023)
O filosofii dějin (2014, též ekniha)
Odpovědnost umělce (2011, též ekniha)
Sedm lekcí o jsoucnu a o prvních principech spekulativního rozumu (2008, pouze jako ekniha)
Situace poezie (s Raïssou Maritainovou, 2017, též ekniha)