Jméno Leonida Pljušče (1939–2015), významného disidenta sovětské éry, je spojováno zejména s oběťmi politicky motivovaného zneužívání psychiatrie.
Z ruského originálu přeložil Martin Vrba. Doslov k českému vydání napsala Oksana Zabužková. Poznámky s přihlédnutím k ostatním jazykovým verzím doplnily Hana Kosáková a Tereza Chlaňová. Doslov z ukrajinšitiny přeložila Rita Kindlerová.
Kniha Na karnevalu dějin vznikla na podnět pařížského nakladatelství Seuil, které se na L. Pljušče obrátilo s prosbou, aby pojednal o sobě a svém odporu vůči sovětskému režimu. Paměti autor sepsal v ruštině bezprostředně po svém odchodu do emigrace roku 1976. V knize L. Pljušč zaznamenal své dosavadní životní etapy: dětství a mládí, pedagogickou činnost, práci v akademickém ústavu, zájem o parapsychologii, telepatii, teorii her, dále odchod do „podzemí“, rozvíjení aktivit v samizdatu, pronásledování politickou policií, internaci v psychiatrické léčebně a odchod za hranice.
K okolnostem vzniku své vzpomínkové knihy v jednom rozhovoru uvedl: „Pokud jste četli mou knihu Na karnevalu dějin, jistě jste si všimli toho, že kapitola o psychušce je nejkratší. Neměl jsem vnitřní sílu psát, vždyť jsem knihu začal hned pro propuštění z psychiatrického vězení.“ Pljuščova kniha zpřítomňuje pohled na svět formovaný v sovětské éře: pevné, předem dané vzorce chování a myšlení, stereotypy, vedoucí k vytvoření unifikovaného „sovětského člověka“. Současně vykresluje charakter a meze rádoby liberálního Chruščovova období i Brežněvovu vládu.
Nucené držení nepohodlných občanů v psychiatrických zařízeních autor chápal jako jeden z podstatných znaků totalitarismu: „Vždyť je tak jednoduché prohlásit ty, co jinak smýšlejí, za psychicky nemocné.“ Důležitost boje za lidská práva shrnul Leonid Pljušč těmito slovy: „Každé hnutí – ať už národnostní, náboženské, sociální či jiné – mělo své dějiny, své příčiny, své zvláštnosti. Avšak v procesu svého rozvoje nutně dospívalo ke společnému jmenovateli – k obraně lidských práv, neboť si uvědomilo, že bez dodržování všeobecného práva na svobodu slova, tisku, shromažďování, spolků nemůže dosáhnout svého dílčího cíle.“
Kniha je svědectvím ještě jednoho boje – zápasu Taťjany Žitnikovové-Pljuščové za záchranu svého manžela. Příloha, jež je nedílnou součástí knihy, sestává z koláže obsahující její dopisy a stížnosti, jež adresovala řadě institucí, odpovědi na ně a její dodatečně psané komentáře.
Na webu Triády je možné přečíst si z knihy dvě ukázky – ukázka 1 a ukázka 2. Ukázky z doslovu Oksany Zabužkové si můžete přečíst zde.
Ohlasy
Přežil brežněvovské psychiatrické věznění a stal se symbolem svobodné Ukrajiny Oko Kosmasu ■ Den podle… [rozhovor Libora Dvořáka s Martinem Vrbou, ukázku z knihy čte Ondřej Konrád; na odkazu k poslechu od času 17:43:00] Český rozhlas Plus 14. 2. 2019 ■ Jackanin, Ivan: Cesta k slobode, iLiteratura.cz, 11. 5. 2019 ■
Poznámka
Kniha vyšla s grantovou podporou CEEBP (Amsterdam), MK ČR, NČLF a Nadace Jana Klimenta.
