Román Život s hvězdou vyšel poprvé v březnu roku 1949 v pražském nakladatelství Evropský literární klub (ELK), s týmž vročením vyšlo i druhé vydání v nakladatelském družstvu Dílo v Praze, které bylo pořízeno ze stejné sazby jako vydání v ELK. V díle autor zpracoval některé své zkušenosti z okupačních let, k autobiografickým prvkům patří například dům, v němž protagonista žije a který je založen na reálné vile v pražských Kobylisích. 
 
Tématem je příběh židovského úředníčka, který čeká na předvolání do transportu, ale to záhadně stále nepřichází. Žije svůj prostý život ve stínu velkých dějinných událostí, jež drtí životy druhých. Bezprostředně po vydání vyčítali recenzenti až na výjimky Weilovi banalizaci, zjednodušování, zájem o postavu, jež nevykazuje žádné hrdinské vlastnosti, absenci velké ideje. Autor se – zřejmě v panice, že ho po Moskvě-hranici čeká další literární nedorozumění – marně pokoušel zdůraznit, že příběh nemá být čten jako doklad o nedávno uplynulém válečném období, také se snažil vysvětlit, že román není existencialistický, vyjadřoval lítost, že se nechal strhnout k "psychologizování", jak mu kritika vyčítala. Román byl však, jak napsal autor v dopise Bohumilu Markalousovi, „důkladně strhán“.
 
Recepce po roce 1989 sice Život s hvězdou rehabilitovala a uznala za jedno z nejvýznamnější děl české moderní literatury, dělo se tak ovšem za cenu jistého zploštění: román začal být čten téměř výhradně jako odsudek národněsocialistického režim a totalitarismu. 
 
Výjimkou je literární historička Růžena Grebeníčková, autorka obsáhlého úvodu k vydání v Odeonu roku 1967. Označila prvotní „téma Žida postaveného mimo zákon, okupační látku, čistě a přesně podanou dokumentaci materiálovou, konkrétní reálie“ za pouhý přední plán. (...) Máme za to, že vlastní románová otázka, kterou Život s hvězdou klade, je ostatně vyjádřena i dalším významem titulu, že právě tato otázka je sotva totožná s vývojem Josefa Roubíčka od nerozhodného a nevědomého vegetování až k cíli, kdy si zvolí svou cestu. Tato otázka nejspíš zní: co vlastně tvoří lidský život?“
 
Edičně připravili a komentáře napsali Jiří Flaišman a Michal Kosák.
 
Spisy Jiřího Weila (1900–1959)
Řídí Michael Špirit
1 Reportáže a stati 1920–1933
2 Gogol a anglický román 18. století (1928)
3 Reportáže a stati 1933–1937
4 Moskva-hranice (1937)
5 Dřevěná lžíce (1938, 1992)
6 Makanna, otec divů (1945)
7 Povídky (Barvy, 1946, Mír, 1949)
8 Stati a reportáže 1938–1959
9 Život s hvězdou (1949)
10 Harfeník (1958)
11 Žalozpěv za 77 297 obětí (1958)
12 Na střeše je Mendelssohn (1960)
13 Paralipomena