Podzimní vydavatelská událost: Útěk z Lipska

Harald Fritzsch napínavě vypravuje o dramatických událostech a podává v působivé zkratce autentický obraz NDR na konci šedesátých let. Vzpomínky boří nostalgii a stereotypní představy o tehdejším světě za „železnou oponou“.

Tisková zpráva nakladatelství Triáda (Praha, 9. 9. 2026)

Kniha německého teoretického fyzika Haralda Fritzsche (1943–2022) Útěk z Lipska s podtitulem Protestní akce a její následky líčí realitu života v Německé demokratické republice (existovala 1949–1990). Popisuje napětí vytvořené bezohledným režimem v bezbranné komunitě, pocity bezmocnosti i vynalézavost těch, kteří chtěli něco změnit a pak museli uprchnout za podmínek ohrožujících jejich životy.

„Příběh, který tato kniha líčí a který nakonec vrcholí nebezpečným útěkem na skládacím člu­nu přes Černé moře, je pravdivý. Fakta uvedená v knize zastupují mnoho dalších skutečností svěd­čících o odporu k režimu Sjednocené socialistické strany Německa v Německé demokratic­ké republice. Tento odboj činí ze čtyřice­ti let existence NDR něco víc než pouhou frašku v německých dějinách a dodává tomuto období jistou důstoj­nost, byť tragickou.“

Tématem této autobiografické knížky je útěk velmi nadějného mladého studenta fyziky Haralda Fritzsche z Lipska roku 1968, kde na rozdíl od pražského jara a obrodného procesu probíhajícího v té době v Československu vládne tvrdý stalinismus Waltera Ulbrichta, prvního tajemníka Sjednocené dělnické strany Německa (SED), pocházejícího mimochodem z Lipska. Zvlášť významnou úlohu v zemi hraje všudypřítomná tajná policie Stasi. Autor prchá z Německé demokratické republiky spolu se svým přítelem Stefanem Welzkem, protože nechce žít a pracovat jako fyzik v zemi tuhého stalinismu, navíc poté, co je mu agentem Stasi nabídnuta spolupráce spočívající v udávání kolegů.

Významným impulsem k útěku této dvojice je událost, která dokládá stalinistické praktiky ještě patnáct let po Stalinově smrti. Vedoucí komunističtí představitelé NDR se spolu s lipskou městskou radou rozhodnou vyhodit do povětří gotický kostel sv. Pavla na náměstí Karla Marxe, který tam stál cca 700 let. Stane se tak 30. května 1968 – přímo emblematický akt komunistické zvůle (pražské jaro je přitom v plném proudu, autor se svým přítelem Lotharem Hillem Prahu předtím 1. května 1968 navštíví). Na demolici kostela reaguje dvojice pozdějších uprchlíků spuštěním transparentu žádajícího obnovení kostela. Transparent je náhle spuštěn důmyslným časovým spínačem během koncertu a předávání ocenění u příležitosti tradiční lipské Mezinárodní soutěže J. S. Bacha – dojde k obrovskému politickému skandálu.

„Dnes si uvědomuji, že toto brzké rozhodnu­tí opustit NDR velice ovlivnilo můj osobní vývoj. Byl jsem občanem NDR takříkajíc na odvolání a začal jsem myslet svobodně, neovlivněný úvaha­mi o kariéře a vlivu a tlaku, jaký vyvíjel systém.“

Ve světle víkendových zemských voleb v Sasku-Anhaltsku, v nichž zvítězila strana mající sympatie k Putinovu Rusku stejně jako kdysi Sjednocená socialistická strana Německa lnula k Sovětskému svazu, se Útěk z Lipska stává mimořádně aktuální publikací.

Knihu poprvé vydanou v roce 1990 přeložil Jan Fischer a Vladimír Petkevič. Graficky upravil Michal Rydval. Kniha obsahuje fotografie od Karin Wieckhorst a Gudrun Vogel.

Kniha vznikla s finanční́ podporou Nadace Český literární fond a Česko-německého fondu budoucnosti.

Podrobné informace jsou k dispozici na webové stránce zde.

V případě dotazů a zájmu o recenzní výtisk se obracejte na Julii Štormovou (julie.stormova@i-triada.net; 212 242 046)