První svazek spisů Jiřího Němce obsahuje příspěvky o literatuře, filmu a výtvarném umění z let 1956–1989, beletristické překlady z let 1958–1992 a filmový scénář z první poloviny šedesátých let. 
 
Soustřeďuje všechny z daných oblastí, které se podařilo vyhledat a jejichž je Jiří Němec autorem či spoluautorem, a to jak uveřejněné – tiskem, rozhlasem, přednáškou, svépomocnou rozmnoženinou či samizdatovou edicí –, tak dosud neuveřejněné. Kromě těchto textů psaných s úmyslem je publikovat zahrnuje i takové, které sice vydány být neměly, ale zjevně vstoupily do slovesné komunikace (lektorské posudky, osnovy přednášek).
 
Profily I jsou rozděleny do tří oddílů. První shromažďuje texty věnované zpravidla české kultuře (J. Deml, J. Durych, J. Florian, R. Weiner, L. Klíma, B. Hrabal, R. Reynek, D. Puchnarová, M. Medek, J. Vyleťal, E. Bondy, J. Pelc aj.). Ve druhém oddílu jsou sebrány jednak Němcovy příspěvky týkající se zahraničních autorů a jejich děl (G. Greene, R. L. Stevenson, H. Miller, L. Buñuel, B. Pasternak, T. S. Eliot aj.), jednak prozaické a básnické překlady z angličtiny, španělštiny, portugalštiny, polštiny, francouzštiny a němčiny (G. Greene, J. A. Goytisolo, J. Gil de Biedma, J. de Lima, W. Gombrowicz, E. Jabès, F. Blei), které J. Němec převedl nebo se na tom spolupodílel. Třetí oddíl uvádí v úplnosti filmový scénář Jana Němce a Jiřího Němce k filmové adaptaci povídky Franze Kafky Proměna.
 
Texty zařazené do Profilů I tvoří pestrou žánrovou směs: kromě studií – přehledových i zaměřených na obsahovou analýzu –, esejů a úvah jsou zastoupeny předmluva, úvod (ke scénáři, k rozhlasovému pořadu, k edici korespondence, k jubilejnímu sborníku) a doslov (k překladové edici), recenze, glosa a polemika, poznámka, ediční poznámka, lektorský posudek a knižní anotace, mikromedailon, nekrolog, anketní odpověď a rozhovor, přednášku a přípravné poznámky k proslovu (na vernisáži, v rámci přednáškových cyklů). 
 
Tato rozmanitost nepřímo ukazuje nejen na škálu autorových angažmá (vlastní text, překlad, antologie, ediční a redakční práce), ale i na vynalézavost a dynamičnost tvůrčího nasazení Jiřího Němce v oblastech literatury, výtvarného umění a filmu. Spoluúčast dalších osob na autorských, překladatelských a edičních počinech pak svědčí o potřebě sdílet a efektivní spoluprací daná témata rozvíjet.
 
Uspořádal, k vydání připravil a komentáře napsal Robert Krumphanzl.
 
Jiří Němec (18. 10. 1932 v Praze – 4. 10. 2001 v Praze), křesťanský aktivista a myslitel, klinický psycholog, překladatel, editor a publicista. Po ukončení studií roku 1958 pracoval bezmála dvacet let jako klinický psycholog na Foniatrické klinice v Praze. Od konce padesátých let patřil k nejvýraznějším postavám československého nekomunistického kulturního a intelektuálního života. Po celou dobu existence časopisu Tvář (1964–1965, 1968–1969) byl členem jejího redakčního kruhu a obsah časopisu zásadním způsobem ovlivnil. Spoluzaložil Ekumenický seminář při Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Jirchářích (1963–1970), v němž se vedly svobodné diskuse bez ohledu na politický a náboženský názor, a účastnil se jeho práce. Patřil k iniciátorům katolického Díla koncilové obnovy a podílel se na jeho vzniku, roku 1968 byl místopředsedou celostátního přípravného výboru. Své aktivity neomezoval jenom na tehdejší Československo, ale navazoval kontakty i v zahraničí, především v Polsku a německy mluvících zemích. Roku 1966 se stal dopisujícím členem Vídeňského kruhu pro hlubinnou psychologii. 
Od počátku sedmdesátých let se podílel na aktivitách českého undergroundu. Od prvních let normalizace spolupořádal oficiálně tolerované nebo nepovolené přednáškové a diskusní cykly, na nichž přednášel kromě jiných také Jan Patočka. Po podpisu Charty 77, k jejímž hlavním tvůrcům patřil, dostal na foniatrii výpověď a sehnal jedině místo nočního hlídače. V květnu 1979 byl ve spojitosti se svými aktivitami ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných zatčen a obviněn z podvracení republiky. Z vyšetřovací vazby ho propustili za půl roku pro nedostatek důkazů, aniž však bylo jeho trestní stíhání zastaveno. Po několikaletém nátlaku Státní bezpečnosti emigroval v roce 1983 do Vídně, kde začal spolupracovat s Ústavem pro vědy o člověku (Institut für die Wissenschaften vom Menschen) – zde spolupořádal vybrané spisy J. Patočky v němčině (1987–1992) – a dalšími institucemi. Publikoval v exilových časopisech, zejména v revui Paternoster. V roce 1990 se vrátil do Československa a krátce pracoval jako přednosta Ústavu humanitních věd při 1. lékařské fakultě UK a ve Filosofickém ústavu. 
 
V Triádě vyšel v roce 2024 reprezentativní výbor z Němcových textů Drama lidské svobody (Studie a eseje z let 1965–1982).
 
Spisy Jiřího Němce jsou rozvrženy do tří edičních řad, přičemž řada A zahrnuje původní autorovy práce v deseti svazcích. Řada B obsáhne autorovy překlady z cizích jazyků a edice, které uspořádal – prozatím byl vydán Němcův překlad spisu Martin Heidegger: Vom Wesen der Wahrheit / O pravdě a bytí. Řada C přinese dokumenty k jeho životu a aktivitám, na nichž se významně podílel.
 
Řada A
1. Jiří Němec: Profily I (literatura, film, výtvarné umění)
2. Jiří Němec: Profily II (filosofie, teologie, náboženství, společnost)
3. Jiří Němec: Profily III (přednášky, debaty, polemiky)
4. Jiří Němec: Zápisníky I (1960–1964)
5. Jiří Němec: Zápisníky II (1965–1969)
6. Jiří Němec: Zápisníky III (1972–1978, 1985–1987)
7. Jiří Němec: [Rozhovory, zdravice, vzpomínky]
8. Jiří Němec – Martin Hybler: Únos Európy
9. Jiří Němec: Dopisy z Ruzyně [a další korespondence]
10. Jiří Němec: [Psychologica – foniatrica] (Základy McDougallovy sociální psychologie jako příspěvek k psychologii osobnosti; Problematika hlasu u dětské spastické dysfonie s hlediska klinické psychologie; a ostatní práce)